takhle vypadal vstup do krumlovského zámku v roce
2004
Slovanská epopej
Radim Hédl, 10. 10. 2010 (úprava 22. 3. 2013)
Na webu existují stovky tisíc odkazů na Muchovu Slovanskou epopej. Jsou o všem možném, ale velmi obtížně se v nich dočtete, co Epopej obsahuje a co si o ní autor článku myslí jako o uměleckém díle. Tady je můj pohled.
Muchova Slovanská epopej je monumentální dílo, čítá dvacet velkých obrazů. Alfons Mucha (1860-1939) jej maloval v letech 1912 až 1928, až po svém nejslavnějším dekorativistickém období na přelomu století. Je to vlastně výpravný román v obraze, i když značně útržkovitý.
Patrný je silný vliv stylu, který Muchu proslavil (z formálního hlediska se vyznačuje dvojrozměrností, zřetelně oddělenými plány, rastry). Obrazy jsou charakteristicky sentimentální, patetické a symbolické, často ale nepříliš originálního pojetí. Jsou v nich občas (možná nevědomé) odkazy na některá známá díla (viz jednotlivé obrazy níže). Ve své době byl cyklus značně anachronický, hodil by se někam do salónů druhé poloviny 19. století. (V té době už naplno bujely moderní styly jako expresionismus, kubismus atd.) Mucha byl schopný jako malíř, nicméně málo originální jako umělec.
Je patrné, že šlo o příliš velké sousto. Namalovat dvacet obrazů srovnatelně vysoké kvality není jednoduché, navíc aby každý působil jako originál. Muchovi se to bohužel nepovedlo. Oproti dílům z jeho progresivního slavného pařížského období je tento pozdní Muchův cyklus umělecky překvapivě slabý (až na výjimky). Kvalitativně je silně rozkolísaný, jen zhruba čtvrtina je z malířského hlediska zajímavá, a naopak čtvrtina je poměrně nepovedená (viz níže). Obraz často „zachraňuje“ jeden zajímavý prvek, jinak jde většinou o nudnou, až rutinně průměrnou malbu. Zdá se, že očekávání bylo větší než výsledek (zdá se, že i rozměrově - první obrazy jsou opravdu velké, pak se plátna zmenšují).
Jak celek hodnotit dnes? Zajímavý může být z konceptuálního hlediska, jako odraz vlastenecky vypjaté doby, kdy bylo potřeba hájit československý stát. Je zajímavé, že pět obrazů (6, 8, 14, 17, 18) odkazuje přímo na husitství, dalších pět (4, 8, 10, 11, 15) pak na reformaci obecně. Český (československý) národ je představen jako prominentní v širokém proudu slovanstva. Slovanství jako univerzální fenomén a protipól vůči západnímu katolicismu dnes působí značně naivně, hlavně pro doby a události, kdy se jejich aktéři za Slovany považovali jen ztěží (Přemysl Otakar II, Žižka, Komenský, atd.). Prostě taková malá národní mytologie, i když trochu zahořklá...
Jestli je Slovanská epopej (mimo autora) pro mě něčím zajímavá, tak jednak velmi různorodou malířskou kvalitou, jednak jako v podstatě nacionálně ideové dílo z doby, kdy vzniklo předválečné Československo.
---ooo---
Na Slovanskou epopej jsem se byl podívat na zámku v Moravském Krumlově celkem dvakrát. Nejprve v září 2004, kdy vstup vypadal skutečně reprezentativně. Podobně obrazy byly kvůli nedostatku prostoru poskládány tak, že umožňovaly někdy jen minimum pozorovacího prostoru. Podruhé jsem se byl do Krumlova podívat 25. května 2007, kdy jsem si k jednotlivým obrazům udělal následující poznámky.
takhle vypadal vstup do krumlovského zámku v roce
2004
Naposledy jsem Epopej viděl 17. března 2013, už ve Veletržním paláci v Praze. Dojem byl pořád stejný, nuda. Znuděně vypadaly i zahraniční školní výpravy - před vstupem na výstavu to ještě šlo, ale po absolvování vylézaly zdrcené tváře.
---ooo---
Zde jsou moje poznámky přímo z expozice v Moravském Krumlově:
Obrazy jsou velmi rozkolísané úrovně:
- dobré a zajímavé jsou: 1, 2!, 15, 16!, 19
- nudné až špatné jsou: 6, 9, 12, 13, 17
- nic moc, ale celkem OK: 8, 14
Obrázky jednotlivých obrazů, na které se odkazuje, jsou staženy z Wikipedie.
rozměry 8,10 x 6,10 m
- „krutý úděl“ Slovanů na východě Evropy
- malířsky celkem kvalitní, ovlivnění secesí – dekorativismus (zpracování vegetace, oblohy – tečkování)
- romanticky „pohádkové“ pojetí
- všechno v modré omáčce (možná časem ztmavlý lak)
- technika trochu jako Klimt (textura malby)
- psychologicky akcentované postavy
- celkově silně patetické vyznění
2. Slavnost Svantovítova na Rujaně obrázek
rozměry 8,10 x 6,10 m
- silně alegorické, vícevrstvý obraz: dole lidi, nahoře (dominantní) nadpřirozené a symbolické výjevy
- dobře namalováno, silně secesní stylistika, například ploše dvourozměrné s obtaženými obrysy
- zajímavá práce se světlem a prostorem
- některé části působí jako vitráž, resp. muchovský plakát
- řada fiktivních portrétů, až antropologické – „etnografická“ studie, i erotické
- dnes působí lehce naivně, hodně pateticky
- virtuózní malba, celek nepůsobí špatně, ale i hodně rutiny
3. Zrušení nevolnictví na Rusi 1861
rozměry 8,10 x 6,10 m
- na rozdíl od prvních dvou obyčejně, realisticky působící obraz – žádné nadpřirozeno
- ale jsou zde podobné motivy (zírající matky v 1. plánu apod.)
- celkem zajímavě podané figury
- horní víc než 2/3 zabírá „impresionistický“ mlžný výjev, hodně nudný
- celkově relativně slabý obraz
4. Bratrská škola v Ivančicích
rozměry 8,10 x 6,10 m
- podobné jako 3, relativně nudné, tlumené barvy, nic moc
- secesní ploché pojetí, tečkované plochy
- celkem civilní pojetí, i když náznaky patetismu
5. Hájení Sigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským
rozměry 8,10 x 6,10 m
- oproti prvním dvěma vše v oranžovém ladění, trochu méně patetické
- výrazný strukturní prvek – secesní „sloup“ vertikálně zhruba ve zlatém řezu; abstraktní textura, úplně jiné než zbytek
- bez „sloupu“ by obraz za moc jako celek nestál
- událost umělecky ztvárňována hlavně (a pochopitelně) v chorvatském prostředí, u nás výjimka
6. Kázání Mistra Jana Husa v Kapli Betlémské obrázek
rozměry 8,10 x 6,10 m
- šedý nudný obraz, ještě horší než Hus od Brožíka (zde obraz a zajímavá úvaha!)
- zajímavé jen některé (fiktivní) portréty (to jedině)
7. Zavedení Slovanské liturgie na Velké Moravě
- podobné obrazu 2 (Rujana) a 4 (Ivančice)
- už trochu slabší odvar
- zajímavý motiv postavy s kruhem (v 1. plánu)
- na dolním okraji dvě rostliny pravděpodobně krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum)
8. Bitva Grunewaldská obrázek
rozměry 6,10 x 4,05 m
- malířsky opět nudné, vybledlé, rastrované…
- ikonograficky ale zajímavé
- hodně zajímavé jsou ležící figury v popředí – perspektivní zkratka, vypadá trochu jako Ucellova Bitva u San Romana
- zajímavé může být srovnání se známým Matejkovým pozdně romantickým pojetím
rozměry 6,80 x 4,05 m
- dekorativní, nic extra
- místy hezké detaily (draperie!) – jinak by to za moc nestálo
10. Jan Milíč z Kroměříže (Klášter z nevěstince)
rozměry 4,05 x 6,20 m
- zajímavé vertikály (lešení) a portréty (opět ve stejném pojetí)
- jinak slabé, secesní rastr (a šeď)
rozměry 4,05 x 6,20 m
- zas stejně – vertikály z borovic, prapory; portréty psychologického ražení, jinak nic moc
12. Svaz slovanských dynastů (Přemysl Otakar II.)
rozměry 4,80 x 4,05 m
- podobně jako 9 – nuda, i když jakýsi děj tam je
- „byzantské“ malířské pojetí, což platí vlastně obecně pro celý soubor
- hodně ikonografie
rozměry 4,05 x 4,80 m
- jako ilustrace k pohádkové knížce – celkem naivní a nudné
rozměry 6,20 x 4,05 m
- podobné jako 8 (Grunewald)
- zajímavé draperie a těla, perspektivní zkratky
- opět rastrovaná obloha
- opět „zírající“ žena (opakuje se všude, oblíbený motiv z Muchových plakátů)
- ale dojemné!
rozměry 6,20 x 4,05 m
- zajímavý obraz, minimalistická kompozice – jako Mnich na pobřeží od C. D. Friedricha
- mohl si odpustit různé detaily (mořská tráva…) - lpění na dekorativismu
- obraz je vlevo dole podepsán (ostatní ne)
16. Mont Athos obrázek
rozměry 4,80 x 4,05 m
- hodně zajímavé! jeden z nejlepších v cyklu
- pozoruhodně psychedelický obraz – zelené přelivy, snové figury...
- Mucha měl být v pojetí důslednější, obraz pořád nevybočuje z průměrného akademismu
- opět stylové schéma dvojice postav v 1. plánu, kontrastují oproti pozadí
17. Po bitvě na Vítkově obrázek
rozměry 4,80 x 4,05 m
- nuda, stejně jako 14
- ponuré, méně dojemné než 14
18. Jiří z Poděbrad obrázek
rozměry 4,80 x 4,05 m
- šedivé jako 6, i když trochu lepší práce se světlem
- celkově nic moc
- obraz není špatný asi proto, že je nedokončený
- portréty (dcera a syn M.)
- malba v ženíškovském duchu, možná trochu Hynais
- na tomto obraze je vidět, jak Mucha pracoval - někde (figury) je jen spodní malba, takže vrstvy by celkově byly 2-3
- většinou si odpouští obvyklé rastry
20. Apotheosa Slovanstva
- no nazdar! Jako 16, ale barevně to přehnal – všechny barvy duhy, téměř kýč, ale některé partie obraz zachraňují
- konotace k socrealismu (který se tehdy začínal rozvíjet :-)
---ooo---
