Kapit

Zdánlivě prťavé městečko na levém břehu bahnitého toku Rajangu zas tak malé není, když se vydáte kousek přes kopeček za pobřežní linii. Najdete tu moderní školy, sportovní stadiony, předměstská sídliště  rodinných domků podobných jako všude jinde na světě. Kostely a mešity zcela určitě. Hotely v centru jsou přiměřeně luxusní a místní restaurace natolik příjemné, že se zde člověk může připravit na výpravu do sarawackých hor.

To jsme chtěli udělat i my, jenže z původního plánu zdolat Bukit Batu Tiban (?1920 m n. m.) nakonec sešlo kvůli mizernému počasí. A taky kvůli zprávám o postupujícím ničení ještě nedávno hustých lesů kolem malajsko-indonéské hranice. O záludnostech cestování v období dešťů jsme se brzy měli přesvědčit.

Nejzajímavější kapitský zážitek byl, mimo žranice v nejlepší místní čínské restauraci, plynový útok – skoro jako ve filmu. Jak jsme se pak dozvěděli, šlo o dezinsekci malarických komárů, jejichž larvy nacházejí ideální prostředí v místních polootevřených uličních kanálech.

zpět

  pohled z hotelového pokoje

kapitská infrastruktura

tropická výbava

plynový útok 1

plynový útok 2